Sociální sítě a naše schopnost (kriticky) myslet

Sociální sítě se staly dominantním prostorem, ve kterém se dnes odehrává náš každodenní kontakt se světem informací. Nezáleží na věku ani profesi – většina z nás v nich tráví významnou část dne.
Nejde přitom jen o množství času. Jde o prostředí, ve kterém se pohybujeme.
Stále častěji nejsme vystaveni pestré názorové krajině, ale především obsahu, který odpovídá našim preferencím. Pohybujeme se uvnitř „svých“ skupin, bublin a komunit. Přirozený střet odlišných pohledů, který byl dlouhodobě zdrojem posunu i osobního zrání, tím ustupuje do pozadí.

Přesycení bez porozumění

Množství informací, které dnes přijímáme, je bezprecedentní. Neustálý proud zpráv, komentářů a „odhalení“ vytváří prostředí, ve kterém je stále obtížnější zastavit se, porovnávat a vyhodnocovat.
Informace se hromadí.
Porozumění nepřibývá stejným tempem.
Informace přijímáme, ale jen část z nich skutečně zpracováváme. Zbytek se stává podnětem k rychlé reakci, ne k přemýšlení.

Když mizí dialog

Dlouhodobé vystavení jednostranným informačním proudům má konkrétní důsledky. Schopnost reagovat na odlišné nebo protichůdné informace se oslabuje. Místo snahy porozumět nastupuje automatické odmítnutí.
Debata se nevede.
Míjí se.
Kritické myšlení – založené na ochotě naslouchat, zpochybňovat a porovnávat – ustupuje jistotě vlastních názorů. Ty jsou často posilovány prostředím, které je neustále potvrzuje.

Emoce místo porozumění

V takovém prostředí získávají silnou pozici ti, kdo dokážou pracovat s emocemi. Strach, pocit ohrožení nebo nespravedlnosti se šíří rychleji než argumenty.
Čím silnější emoce, tím větší dosah.
Informace, které tyto emoce podporují, se sdílejí, opakují a postupně vytvářejí dojem samozřejmé pravdy. Ne proto, že by byly nutně přesnější, ale proto, že rezonují.

Otázka, která zůstává

Možná nejde o to, zda se tento způsob komunikace časem vyčerpá nebo zdiskredituje.
Zásadní je jiná otázka:
Zůstane nám schopnost vrátit se k přemýšlení, které je pomalejší, náročnější, ale zároveň přesnější?
Schopnost porovnávat zdroje, vést dialog a reflektovat vlastní postoje není samozřejmá. V prostředí, které zvýhodňuje rychlost a jistotu, se postupně oslabuje.
A právě proto dnes získává na významu – nejen jako společenské téma, ale i jako praktická dovednost v pracovním prostředí. Způsob, jakým lidé pracují s informacemi, se promítá do kvality rozhodování, spolupráce i každodenní komunikace v týmech. 

Kritické myšlení jako východisko?

Ve SMARTERu jsme připravili workshop „Sociální sítě a kritické myšlení“. Účastníci si nastavují pravidla kritického myšlení ve vztahu k sociálním sítím pomocí následujících otázek:

• Všímám si svých emocí? Je pro mě silná emoce signál k reakci nebo k přemýšlení?
• Je pro mě zjednodušování reality a nálepkování varovným signálem?
• Zaslouží si daná informace mou reakci, čas a energii? Nastavuji si „čas pro příjem“?
• Zajímá mě, kdo informaci říká, odkud ji má a s jakým záměrem ji podává?
• Porovnávám informace z různých zdrojů a názorových bublin?
• Nezaměňuji názory za fakta?
• Nesdílím dál informace, které neumím ověřit?
• Zvažuji, zda moje reakce přispívá k porozumění, nebo jen zesiluje „šum“ a rozpory